Jednou po obědě bloumám po náměstí, do konce polední přestávky je ještě daleko. Co takhle zajít na kávu a něco sladkého. V tom slyším „Ahoj“. Koukám a vidím jednu známou ověšenou taškami. Slovo dalo slovo a já se jako pravý gentleman nabídl, že jí pomůžu. Po cestě jsme hovořili o všem a o ničem. Jen jsem podotkl, že jsem mířil na kafe a něco sladkého.
Před domem jen tak mimoděk prohodila, že kafe svede a něco sladkého se také najde. Usadila mě v obýváku, pustila romantické italské písničky a se slovy udělej si pohodlí zmizela. Za chvíli se objevila převlečená, vonící káva na podnose, rozdělaný balíček sušenek. Přisedla vedle, natáhla se přese mě na druhou stranu stolku pro cukr a mě v tu ránu obklopila dráždivá vůně, která mě nutila, abych se k ní naklonil a vášnivě jí začal líbat. Rukama jsem hnětl její pevná ňadra, bradavky přes halenku trčely jako nárazníky. Dva pohyby a halenka byla pryč Přisál jsem se a připadal jsem si jako hladové nemluvně. Jednou jsem masíroval druhé ňadro a ručka šmátralka sjížděla pomalu po těle dolů. Na lemu kalhot mě její ruka zastavila, pohlédl jsem na její jako by smutný obličej.
„Potkali jsme se v nevhodnou dobu“ řekla. Ale já jsem byl tak vydrážděný, že povídám, tak ji alespoň pozdravím a dám pusu. Nadzvedla se a sundala kalhoty i kalhotky. Objevila se krátce sestřižená zlatová houština a z ní vyčuhoval bílý provázek. Krásně voněla a lákala k prozkoumání, lehce jsem objel jazykem škebličku a Jana se zachvěla. Ponořil jsem se do ní a rozkmital konec jazyka. Jednou rukou si hladila prsa a druhou mě tiskla do klína. Visící provázek lákal vzít ho do zubů a zatáhnout. Ale nebyl čas, sevřela moji hlavu oběma rukama a protipohyby mě snad chtěla udusit.
Po uklidnění mě začala líbat a svlékat z košile, jazykem objela celé moje tělo, hezky pomaloučku. Šimrání se snad nedalo vydržet, potom došlo na kalhoty a trenky. Zkoumavý jazýček si nejprve pohrál se zadním otvorem a vzápětí už zkoumal mého bojovníka. Hezky pomalu, dráždivě, nesnesitelně. Když už hrozilo nebezpečí, tak to rázně ukončila. Zvedla se, přistoupila ke křeslu, o které se opřela. Vystrčila zadeček a lehce s ním zatřepala. Podívala se velmi smyslně, olízla si rty a říká. „Na něho zbyly jenom dva otvory, vyberte si hoši“.
Volba byla jednoznačná, co umí její jazyk, rty a zuby jsme už věděli. Lákala nás kakaová puklina v krásně tvarovaném zadečku. Už jsem u ní klečel a nejprve jazykem zkoumal její taje. Jako všechno na jejím těle krásně voněla. S pomocí prstíků jsem ji pěkně roztahoval a připravoval na závěrečný útok. Už teď sebou pěkně házela, takže jsem si ji musel přidržovat, abych neztratil kontakt. Dlouho jsem neotálel a zasunul bojovníka do krásně nachystané dírky. Po pár pohybech zachvátil Janu obrovský orgasmus, který současně ukončil i moji činnost. Jak při vyvrcholení příliš neřvu, tak teď to nešlo nezařvat si. Po očistě jsme vypili kávu a já spěchal do práce. Při cestě ze schodů mě napadlo, že ten smutný obličej, ta nevhodná doba byla vlastně bouda. Ale taková, kterou člověk za svůj život ani kolikrát nepotká.
