Mladé holky ze školní jídelny (13.11.2000)

[ « Předchozí | Seznam | Náhodná | Další » ]

Jednou odpoledne jsem čekal na oběd (fazole s macatým párkem, který připomínal tlusté rozřezané péro). Tato uzenina u mne evokovala vzrušení, které pociťuji jen málokdy. Též jsem si všiml, že v jídelně je kromě pana učitele Hradila také pěkná zástupkyně ženského pohlaví. Seděli jsme s kamarády u stolu, když v tom přišel Mates. Dostal také fazole, ale bez smyslné uzeniny. Chtěl po mně můj párek. Poněvadž mi nechutnal, tak jsem mu ho věnoval se slovy, že mi musí dohodit tu krásnou a v skrytu duše určitě vlhkou holku. Mates uzeninu přijal a zavolal na onu kočičku, že mám na ni chuť. Myslel jsem si, že řekne ne, ale ona prohlásila, že se mnou klidně půjde, ale ne v jídelně. Hradil to slyšel a byl z toho trochu na větvi. Já taky. Dohodli jsme se, že si to půjdeme rozdat do posilovny. Už jsem byl brutálně vzrušený, sotva jsem mohl chodit. Jednu ruku jsem držel pro jistotu na kalhotách, aby moje erekce nebyla příliš vidět. Moje galánka byla taky vzrušená.
Sotva jsme došli do posilovny, už jsem jí cpal svého utěšitele do pusy. Vůbec se nebránila (proč taky, když byl rovný a pevný jako pohrabáč) a začala mi mazat lano. A já jí říkám: Ty vole, počkej, já už budu stříííí ….. kat, počkej stříííí …. íííííí …..OOOOooooh (Všechno poctivě spolykala). Ale to mi (a už vůbec ne jí) nestačilo. Sundal jsem jí tričko, které dnes měla jen po pupíček a díval jsem se na její celkem vyvinuté kozičky, teď ještě v sněhobílé podprsence. Ale ne nadlouho. Jedním pohybem jsem zpřetrhal všechnu tu nádheru na cáry a osvobodil ty nezkrotné tvary, které na to celou dobu čekaly.

V tom se otevřely dveře a vstoupil Hradil ve své červené šusťákové kombinéze navrch se zimní bundou. "Co to tady kutíte, vy nezbedové ?" Podíval se na mou partnerku a uchichtl se "Ta musí mít ale kočičku " Já mu nerozumněl a zeptal jsem se: "Jakou kočičku ???" Hradil zažbleptal "Chachacha" (jako Kenny v SouthParku) a sundal si bundu. Moji partnerku to tak rozdráždilo, že si musela sundat rukavice. Nato jsem musel Hradila vyhodit ze dveří a dál se věnovat mé lásce. Zeptala se: "Co to bylo za plesnivce?" A já na to: "To byl náš učitel zeměpisu," a vrhl sem se na její kozy. Byla z toho za prvé celá pryč a za druhé nějak rudá, takže jsem usoudil, že potřebuje zchladit. Sundal jsem jí čepici a posléze i kalhoty s kalhotkami černými jak čert. Když jsem uviděl tu její rozšklebenou broskvičku, tak jsem se málem vycákal.

Najednou jsem si všiml, jak za oknem do posilovny stojí Hradil a trtá si své kuřecí křidýlko. Za chvíli se ozvalo žblebt žblebt cák a okno bylo potřísněno zvláštní amfoterní tekutinou bílkovinné povahy (2g bílkovin na 1g vody). Věnoval jsem se dál své milé a asi tak za minutu přišel Hradil a zakřičel: " MLÁDEŽI, KONČÍME !!!! "
A na mě zakřičel: " A ty, sportovče, si dej dvacet."

Autor: aranek@email.cz


» Chcete uveřejnit vlastní povídku? Pošlete nám ji! «

[ « Předchozí | Seznam | Náhodná | Další » ]