Seděl na zápraží svého domu . Upocený, ovoněn svým potem, ulepen výkaly svých kožních pórů a politej pivem. Kalhoty těsně pod rozkrokem rozpáraný, mu sahaly lehce pod kolena. Seděl na zápraží svého domku, jenž se zatím stával z dřevěného torza, náznaku místností a možná z něčeho co zatím vzdáleně připomínalo střechu. Otřel si čelo a nasadil brýle. Nohy hodil na zábradlíčko, tak akorát, že se nezhoupl na zem. Spad až za chvilku. Pivo mu vylítlo z ruky a láhev se roztříštila na tisíc kousků. Před očima se mu zajiskřilo. Když je znovu otevřel měl před nimi něco růžolícího co zpočátku nedokázal identifikovat. Pak, ale zaostřil a vzal to v globálu jak obraz v galerii. Nestačilo mnoho a tím otvorem pod rozkrokem se dralo na vzduch jeho druhé já.
Sledoval linii jejích nohou až k vysokým podpatkům, teď nepříjemně ohrožujících jeho uchu. Chtěl se vzepřít na rukou a tak, přiblížit se svým ptákem blíž k té vysněné. Ale cosi nedovolovalo se chytit těch sladkých kotníků a dostat se k tomu dokonalému výdobytku lidské evoluce. Ležel tam jak přikovaný, nažhavený, spocený a upatlaný.
Slunce ho bodalo do očí a ona mu zmizela z obzoru. Do uší se mu drala klidná hudba přesto nabitá energii, nabitá vůní sexu a neskonalou tužbou k čemu koliv. Prohrábla jeho vlasy a lehce přejela obličej a zabořila se do jeho prsou. To už měl příležitost shlédnout i její vrchní proporce. Zatímco mu mnula bradavky mezi prsty on ty její cumlal svými rty . Hudbu začaly prolínat její vzdechy . Zatímco ji laskal na pupík ona se zlehka dotýkala jeho penisu a ruce zabořovala do jeho stehen, až se neudržel a sykl bolestí.
Olízla ho a slízla první známky jeho narůstajícího vzrušení. Sledoval siluetu jejích zad, hru jejích svalů. Na prsou cítil vlhkost pocházející z její svatině. Pokoušel si jí chytit, přitáhnout blíž. Ale ruce jako by držela její tajná zbraň, při zemi, tak že byl odsouzen jen k nezúčastněnému sledování blaha jenž se odehrávalo s jeho tělem. Držela ho pevně v ruce a lehce olizovala jeho povrh. Cukal sebou, žadonil až nadával. Vychutnávala si ho. Prodlužovala jeho očekávání až ho obalí svými ústy a nasaje jak limonádu brčkem, tak až se jí propadnou tváře. Snad stokrát ho dohnala svými ústy téměř k orgasmu. Vždy vycítila ten okamžik, kdy co vteřinu musel explodovat. A pak, jen jeho tělo zahrnovala svými polibky na něž on v tuto chvíli kašlal. Jediné po čem prahnul, bylo převalit se, mít ji pod sebou. Sledovat její tvář, a vědět, že její podlá tlama je v nedohlednu. Zabořit se do ní a pořádně ji potrápit. Činit ji slastné potěšení, najít její tajná místečka, sledovat její linie, svírat ji pevně v rukou. Nechat se omámit jejími vzdechy, související s jeho pohyby. Dovést ji pod hranici orgasmu a udělit ji milost. Jen co by pod ním hlesla uvolněním, vstřík by do ní kus já jenž dojde v zapomnění.
V rohu místnosti hučel větrák. Vše bylo zapšklé a povlečení na nátlak bělících prostředku jakž takž bílé.
Ležel na kolečkovém lehátku, ruku obvázanou fáčem, chycenou na nějakých kladkách.
“No, konečně! Cos dělal?“ Nebylo pochyb, je ve špitále. Umučila ho!
“Kdybys tolik nechlastal.“ Znělo to až vyčítavě.
“Chceš cigáro?“ Sledoval jak natahuje .
“No, snad ani ne.“