Vynález II – experimenty (19.9.1999)

[ « Předchozí | Seznam | Náhodná | Další » ]

Tady by mělo stát něco jako, že šestnáckám se tohle nemá dát číst, jinak zblbnou.

Můj poslední projekt, bylo zařízení pro nevidomé, které vibracemi přenášelo obraz z kamery na záda. Byl to nejdříve jen experiment a spise jen hračka kterou slepí mohl vidět věci které se nedají osahat jako slunce, hvězdy, obrazy, plamen svíčky a zvrhlo se to i k tomu ze si slepí chlapci mohli vychutnat nádherna prsa své učitelky na která by si taky jen těžko sáhli, i když jak sem později zjistil nebyla až tak nedostupná ale o tom sem už psal. Ale jak doba ubíhala přistroj už nemněl 200 kilo, ale i 60 kilo porad nebylo to co by opravdu někomu v živote pomohlo tak se experiment zastavil. Chyběly nám zkušenosti s mikromechanikou a v malém se takové věci velmi prodraží a spolehlivost našich prototypu byla pramalá. Poslední co jsme udělali že jme vibrace nahradily elektrickými pulsy a slibovaly si od toho zmenšení přístroje, tam byl ale problém že kůže během pár minut přestala být citlivá a brněla celá nebo se člověk zpotil, to vše by se sice dalo možná dohnat změnou napětí ale nedařilo se nám to. A hlavně na rozpoznání a nejakej požitek z obrazu to nebylo. Nakonec došli peníze. V podstatě jsme dosáhly cíle, dokázali ze to jde a to je tak všechno. Jako většina jiných vynalezu skončily a cekaly až dozraje čas a nebo budou zapomenuty na vždy protože existuji i jiné méně náročné cesty. Tak zbyla kupa součástek za několik milionu a já než je dat do šrotu nastehoval sem si je do sklepa. Mam tam toho víc a je to víc než dílna takový pohřebiště. Poslední dobou tam nerad chodím protože to dost často skončí malérem. Přišla za mnou tenkrát Petra, už sem jí znal dlouho. Byli sme sousedi párkrát sem jí něco doma spravil, párkrát mně za to pozvala na večeři a docela sme se skamarádily, došlo to až tak daleko že mně vyprávěla o svých problémech, které se snad vždycky točily kolem sexu a i já sem s ní sdílel svoje problémy a nejednou mi poradila jak asi nejlíp na tu či onu. Ale jak sme si bily blízko tak nás snad ani nenapadlo něco si spolu začít. Teda párkrát sem to na ní zkusil ale viděla do mně a hned mi to vmetla do obličeje co to na ní zkoušim. A její spíš mužný tělo mně nijak zvlášť nepřitahovalo. Sem tam sice něco s chlapem mněla ale po jejích zklamáních jak říkala radši trávila čas s holkami. Mněla svalnaté tělo, a i já mám větší prsa než ona. Nakrátko ostříhaná a kdo jí neznal dnes by určitě nepoznal že je ženská. Ale že by šla dál že by se považovala za chlapa, to ne, nebo tak mluvil, ani náhodou. Přišla za mnou s takovým gumovým aparátem co si ho připoutá do rozkroku a může šukat jako chlap. Ale prej to není nic moc a že jestli něco nevymyslím, aby jí to aspoň trochu dráždilo když si hraje s kamarádkou. Nejdřív sem nahlas uvažoval o vroubkování možná o zabudování vibrátoru. A viděl sem, jak to s ní pracuje a jak jí svítěj očička. Tak sem s ní začal hrát takovou hru. Musím přesně vědět kde, a jaký tlak jí vzrušuje. Tak si nechala sundat kalhoty pohodlně si sedla do křesla. Já seděl vedle a jednou rukou jí zkoušel vzrušovat a druhou dělal poznámky na počítači. A ona začala: No. Jo! To je dobrý, trochu hloubš. Tady jo a přitom tohle to je dobrý, Ne to je moc rychle. Jo to je hezký, no a po pěti minutách sem už nepsal nic a ona Nepřestávej teď. Pokračuj už budu. A taky za chvilku byla. Cítil sem jak vní vše ztuhlo. Ale to mi bylo málo a jakoby nic sem pokračoval Tak jak bys hodnotila ten orgasmus. Trochu se zarazila. Tak říkám dobře jako ve škole tenhle má trojku pamatuj si to a příště už řekneš lepší horší a tak. A než stačila něco udělat, začal sem znovu. Tentokrát sem nešel do hloubky, ale jen sem zkoušel jak, co a jak rychle je jí nejpříjemnější na poštěváčku. Chvilku se moc nemohla soustředit a byla nervózní. Ptala se mně kolikrát to budu zkoušet. pokrčil sem ramena, záleží na ní, považoval bych za rozumný nejmíň tucet orgasmů a hlavně aby mezi nima byly i nějaký silný. Pak se zase uvolnila a začala spolupracovat, no tak za minutu už zase ne. Přejížděl sem jí středně rychle dvouma prstama doleva doprava přes poštěváček, tak se přestala ovládat a zase začala že ať pokračuju takhle a neopovážim se přestat. Zavřela oči a už byla. stahovat. Potůčky potu tekly po jejím těle a já jí chvílemi přidával na tempu a pomáhal za boky, pak zase hladil její tělo. Zaklonil sem se na židli až sem ohnul opěradlo a prožil nádherně dlouhý vyvrcholení o to zvláštnější že ona stále nepřestávala a třela se pořád rychleji o mé tělo. Po chvíli kdy sem už zase začal vnímat její pohyb napjal sem břišní svalstvo a trochu se k ní přítáh. To jí dorazilo a za chvilku se jí stahuje několikrát celé tělo. Padla a už skoro bezvládně mně objala. Chvilku sme tak tak leželi, teda seděli. Pomalu zvedla tělo a řekla: to jak s to udělal na konci to bylo nejlepší. Tenhle byl tak no na chlapa na jedničku. Tak sem se trochu uklidnil. Otřeli jsme se ručníkama, dali si kolu a já zapsal do počítače: O1 dosažena požitím kombinace interního DV a externího ND. To už Petra usla na křesle a tak sem jí odnes na pohovku a přikryl dekou. Vůbec se mi nechtělo spát a byl sem plný energie. Tak sem dodělal k vibrujícímu robertkovi ještě nezávislou vibrující plošku na poštěváček a spojení s druhým robertkem bylo polopevné, aby jej šlo trochu páčit jak dopředu tak do stran ale s tím že to bylo i cítit hluboko na obou stranách. Ráno se Petra ještě vysprchovala. Nejdřív byla trochu nesvá, z toho co se mezi námi stalo, ale když uviděla ten nástroj na, všechno okamžitě zapomněla a celá zářila nadšením. Jen tak ze zdvořilosti se zeptala co za to chci, že to mám u ní a zmizela. Pak sem jí snad půl roku neviděl. Jednoho dne se objevila, sice né zrovna ve vhodnou chvíli, protože sem se zrovna strašně hádal se svou holkou. Ta když uviděla že za mnou de zase nejaká ženská, dostal sem navrch pár facek. Škoda že Petru slyšela přes zvonek a neviděla, protože tentokrát už byla fakt spíš chlap. Ve dveřích jí pak málem porazila a když se Petra zeptala, jestli nejde nevhod tak dostala: Ať se se mnou klidně kurví. Jsem hajzl a stejně mám rád víc sví mašinky než lidi. Práskla dveřma a byla pryč. Tentokrát to bylo vážný protože já sem tu tejden nebyl a ona si mezitím odvezla všechno k rodičům a přišla se mnou asi jen pohádat. Byl sem z toho špatnej a docela rád že je tu Petra. Naházel sem do sebe pár fernetů a vyklopil do ní všechny problémy. Už mi bilo líp i když sem byl taky dost nalitej. Teprv pak sem si uvědomil, že ani nevim proč přišla a už sem mněl zase chuť řešit ňáký technický problémy a něco vynalejzat. Začala že jak sem jí udělal ten aparát tak si užívala, ale pak jí přišlo dost peněz co pořád strká do těch baterek, pak jí někdo poradil že sou akumulátory a tak si je koupila a je to dobrý, ale sou asi trochu slabší, koukla se na mně a když viděla že jí sleduju a že uznale přikivuju, tak pokračovala. Není to tak úplně ono. A že jestli bych třeba nemněl chvilku a nepodíval se jí na to. Tak sem to rozmontoval a bylo vidět že už sví zažilo a taky sem to dával najevo, motorek má volný ložiska a ten převod je úplně vožvejkanej a tady to prasklo, to se nedivim ze to nefunguje jak má. Koukala se trochu smutně a dala si taky panáka bylo to trochu jako na pohřbu, ale ujistil sem jí že to neni tak zlí a že bych moh hned něco ještě vylepšit. Pak sem si vzpomněl na experimenty s e slepejma a na tu haldu součástek co tam mám. Vzal sem pár kontaktů nalepil je na jeden umělej klacek z toho jejího aparátu a řek že bych rád něco vyzkoušel. Trochu se bála, ale když sem jí tím polechtal po ruce a pak po bříšku svolila. Nasimuloval sem si v počítači dva signálový generátory za sebe a přes interfejs zapojil na kontakty. Tentokrát sem byl úplně unešen tou technikou že sem si Petry snad ani moc nevšímal. Dal jí to do ruky ať si to zavede sama a soustředil sem se na práci, nejdřív sem zjišťoval v půl sekundových vzorkách jaká frekvence a intenzita jí dráždí nejvíc a pak sem už jen nastavoval simulaci přírazů zesilováním a tlumením a nakonec už jenom rychlost "virtuálních" přírazů. Pak sem si teprve začal všímat jak to funguje a hlavně Petry. Bylo to zvláštní jak přede mnou stála skoro bez hnutí bez přírazů a vibrací a stejně sténala jako kdyby jí nabodával pořádnej kanec. Za chvilku sem to rozjel na plno a už nedělal přestávky. Regulova celý přístroj mírně měnil úhly a při tom povolil i ventil a zbytek lubrikantu vystříkne ven.


Autor: BJK@seznam.cz


» Chcete uveřejnit vlastní povídku? Pošlete nám ji! «

[ « Předchozí | Seznam | Náhodná | Další » ]