Jsem od přírody voyeur. Dalo by se říci, že situace, kde bych mohl zahlédnout část ženského těla, přímo vyhledávám. Koukám dívkám za výstřihy a pod sukně. Nejraději mám, když nenosí podprsenky, kalhotky většinou nosí všechny (i když taky ne). Můj příběh začal tak nějak podobně. Jel jsem po dlouhé době vlakem na služební cestu a jako vždycky jsem koukal po vagónech, kde sedí nějaký ženský objekt, který bych mohl pozorovat. Asi půl hodiny nebylo ve vlaku nic mimořádného, co by stálo za to. Pak přistoupila ONA. Pro moje sklony přímo stvořená. Byla to brunetka, tak kolem devatenácti let. Na sobě měla krátké růžové šaty, celé průhledné. Přes šaty bylo vidět, že má pod nimi jen maličké bílé kalhotky. Světe zboř se, sedla si přímo proti mně. Nevěděl jsem co s očima. Obdivoval jsem matku přírodu co dokáže stvořit za krásu. Když zjistili, že se na ní upřeně dívám, malinko se usmála, zřejmě si vědoma své krásy. Osmělil jsem se a slovil ji. Bavili jsme se tak nějak všeobecně o počasí, o cílech naší cesty a tak podobně. V tu chvíli někdo otevřel ve voze okno a kolem nás proběhl závan studeného vzduchu. Ihned jí ztvrdly bradavky. Vypínaly látku jejích šatů až k prasknutí. Všimla si toho a všimla si také mého vykuleného pohledu. "Líbí se ti to", zeptala se. "Samozřejmě", odpověděl jsem, "neznám chlapa, kterému by se to nelíbilo". Věděla, že si teď se mnou může hrát a já jsem na její hru přistoupil. Opřela se pohodlně o sedačku a pohladily si ztuhlé bradavky. To už můj úd pořádně stál. Podívala se na mě, hlavně na můj poklopec. Vidouc, že se mi to líbí, pokračovala v divadle. Hnětla si prsa a malinko přitom vzdychala. Roztáhla nohy a mě se otevřel překrásný výhled do jejího klína, který byl zakryt miniaturním trojúhelníčkem kalhotek. Měl jsem sto chutí rozepnout si poklopec a zběsile onanovat. "Chceš vidět moje prsa", zeptala se. "Ano", vydechl jsem. Rozhlédla se po poloprázdném voze a když zjistila, že nás nikdo nemůže vidět stáhla si vrchní část šatů dolů. Viděl jsem krásná prsa se vztyčenými bradavkami a málem jsem z to vystříkl. Pak náhle vstala a beze slova odešla na záchod. Věděl jsem, že se musí vrátit, protože zde nechala kabelku. Po pár minutách se vrátila a já, přes její průhledné šaty, zjistil, že si sundala kalhotky. To už bylo i na mě moc. Sedla si znova proti mně jakoby nic a zahleděně koukala z okna. Dělala, jako že ji nic jiného nezajímá, než okolo probíhající krajina. Roztáhla maličko nohy, ale jen tak, že jsem až do jejího klína neviděl. Koukal jsem do těch míst jako na zjevení. Po chvíli roztáhla nohy víc a to už bylo vidět vše. Dobře udržovaná kundička vypadala nádherně. Byla vyholená, jen slabý proužek na stydkými pysky mi připomněl, že je brunetka. Poposedl jsem na okraj sedačky a dotkl se jejího kolena. Nic nenamítala a tak jsem se odvážil dál. Hladil jsem ji po vnitřní straně stehna a postupoval výš. Pořád hleděla z okna a zřejmě jí to nevadilo. Vyrazil jsem výš a moje prsty nahmatali její proužek chloupků. Hladil jsem jej a ona ještě víc roztáhla nohy od sebe. Zkusil jsem zaject prsty mezi stydké pysky. Nebránila se. Našel jsem ukazováčkem poštěváčka a jemně po něm přejížděl. Slabý vzdech mě přesvědčil o tom, že se jí to líbí. Poposedla si víc dopředu a tím mi umožnila vsunout jeden prst do jejího těla. Byl jsem na vrcholu blaha. Jedu si takhle na služební cestu a jedním prstem šoustám neznámou dívku. Strčil jsem jí tam dva prsty a přidal na intenzitě. Palcem jsem dráždil poštěváčka. Vzdychala tak, že jsem měl obavy, aby se spolucestující po nás nezačali dívat. Ale hluk vlaku vše bezpečně zakryl. Náhle jsem ucítil silné stahy její pochvy a přišel na ní orgasmus. Sevřela nohy k sobě a já měl co děla, abych stačil svojí ruku vytáhnout. Sedl jsem si zpět. Ona se na mě podívala, usmála se a řekla: "Děkji". Pohladila mě po poklopci, zjistila tvrdost mého údu a obdivně vzdychla. Náhle vlak zastavil. Ona se zvedla, šáhla do kabelky, dala mi do ruky vizitku a rychlým krokem vystoupila z vlaku. A já tam seděl se ztopořeným údem, zíral na vizitku a myslel, že se mi to všechno jen zdálo. V duchu jsem spřádal plány, kdy
Autor: vacir@atlas.cz
Chtěl bych požádat všechny, kteří tuto povídku četli a budou mít chuť, aby mi poslali recenzi na zde uvedenou e-mail. Děkuji.

» Chcete uveřejnit vlastní povídku? Pošlete nám ji! «