Stalo se to před mnoha lety, bylo mi tehdy právě patnáct let a život mi začínal připadat fajn. Poprvé jsem jí uviděl o prázdninách, stála tam, na konci dlouhých schodů a vypadala nádherně. Srdce mi začalo divoce bušit, když jsem jí uviděl. Celá se skvěla v letním slunci, okolo ní bylo však zcela prázdno. Přistoupil jsem a koukal se na její krásu. Neměl jsem odvahu se jí dotknout, ani jí oslovit. Jistě by mi těžko porozuměla. Přicházel jsem k ní stále častěji, stoupal jsem po dlouhých schodech k ní a v hlavě se mi počaly zjevovat myšlenky, co bude, až prázdniny skončí.Prázdniny se blížily ke svému konci a já začal zjišťovat, že už jsme víc, než pouhými kamarády. Tehdy to s ní začínalo být nejhezčí. Obdivoval jsem její barvu, líbila se mi její čistota. Zkoušel jsem se do ní dostat všemi otvory, které jsem v ní nalezl, ale ona mi dávala najevo, že ještě není ten příhodný čas. Musel jsem tedy čekat. Potom se to znenadání stalo. Na ten den si pamatuji, jaky bych ho prožíval právě dnes. Čas ukrojil první den z měsíce září, když mi konečně otevřela " bránu". Z počátku jsem kroužil asi hodinu kolem její skvostné " brány" , než jsem se odvážil vniknout dovnitř. Celým tělem mi prošla vlna horka a vzrušení. Její blízkost na mě doléhala ze všech stran. Cítil jsem její vůni a srdce mi divoce bušilo. Né, to není možné, dostal jsem se do ní, byl jsem nadšen. Jak dlouho v ní ještě vydržím ? Napoprvé jsem spolu byli celou hodinu. Když jsem od ní poprvé odcházel, bylo mi smutno. Těšil jsem se na další dny s ní. Vzrušením jsem nemohl dospat dne, kdy jí zase uvidím. Čekat jsem dlouho nemusel, hned druhý den jsem jí opět spatřil. Už to v ní, ale nebylo tak krásné, jako předtím. Dnes vlhnu a chvěji se v její přitomnosti skoro stále. Máme se rádi už čtvrtým rokem a věříme, že nám to spolu ještě tento rok vydrží. Déle už bych něchtěl, ona však jiště ano. Mám jí moc rád, i když jí většinu roku nenávidím.Mám s mojí střední průmyslovou školu elektrotechnickou V úžlabině 320, opravdu zajímavý vztah.

» Chcete uveřejnit vlastní povídku? Pošlete nám ji! «